|
|
Zaniklá sídla v povodí Zdíkovského potoka jako součást paměti krajiny českého pohraničí
Andrš, Vojtěch ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Riezner, Jiří (oponent)
Práce se zabývá tématem paměti krajiny, zejména historickými krajinnými strukturami vyskytujícími se v krajině pohraničí v době poválečného odsunu obyvatelstva. Ty jsou hmotnou připomínkou minulosti, bývalého osídlení a využití krajiny a stále v některých případech mohou plnit ekologickou funkci, mít estetickou, vzdělávací či historickou hodnotu anebo hodnotu symbolu krajiny. Cílem práce je nalezení, dokumentace, zhodnocení, výzkum stavu a diskuse významu a využití historických krajinných struktur z tohoto období. V rešeršní části se práce věnuje problematice proměn krajiny, její paměti a historických krajinných struktur v kontextu poválečného odsunu obyvatelstva z pohraničí. V praktické části autor zaznamenává výskyt krajinných struktur v době odsunu pomocí historických leteckých snímků a jejich aktuální stav za využití aktuálního ortofota, digitálního modelu reliéfu 5G a terénního průzkumu s využitím programu QField. Historické krajinné struktury kategorizuje na základě kritérií zachovalosti a využití a vybírá ty nejvýznačnější. Význam prvků zaniklé krajiny obecně a význam a využití nejzachovalejších je konzultován se starosty příslušných obcí za pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Praktická část je uskutečňována v horním povodí Zdíkovského potoka (přítok Malše) v podhůří Šumavy, které slouží...
|
|
|
Ochrana historických krajinných struktur v plánech rozvoje území
Kříčková, Kristýna
Tato práce se zabývá tématem historických krajinných struktur se zaměřením na jejich identifikaci, rozdělení a ochranu. První část bakalářské práce se obecně zaobírá teoretickým základem, jejich formami, způsoby identifikace, vazbami na kulturní krajinu a aktuální platnou legislativu ohledně jejich ochrany buď v rámci ochrany přírody a krajiny nebo v rámci památkové péče. V další části se nacházejí výsledky z průzkumu starých mapových podkladů, literárních zdrojů a terénního průzkumu zájmového území, které se nachází v okolí města Rosice, jejichž výstupem je katalogizace místních historických krajinných struktur. Dále pak byla prostudována plánovací dokumentace města s důrazem na případné ohrožení nalezených historických struktur. Hlavním výsledkem bakalářské práce je návrh územní studie s optimálním řešením ochrany nalezených historických a jejich obnovy. Zároveň se návrh zabývá doplněním doprovodných vegetačních prvků a krajinného kontextu a také respektuje udržitelný rozvoj území města Rosice.
|
|
|
Historické krajinné struktury
Otýpková, Jana
Bakalářská práce se zabývá tématem historických krajinných struktur, které jsou výsledkem našich předků. Primární, sekundární i terciální krajinná struktura má vliv na formování krajinného rázu. HKS se podílejí na estetické, ekologické i kulturně-historické hodnotě krajiny. Přispívají k obyvatelnosti naší krajiny. Proto, aby bylo možné HKS v krajině zachovat, je potřeba je nejdříve identifikovat a zhodnotit. K těmto účelům je v práci uvedena typologie podle jednotlivých autorů a následné zhodnocení. V práci bylo HKS rozděleno do skupin podle Zemánkové, které byly poté zhodnoceny. Metodika byla ověřena na modelovém území obce Chlumec, ve kterém byly HKS identifikovány, popsány a zhodnoceny. K tomu abychom mohly HKS hodnotit je zapotřebí správně poznat a pochopit samotnou krajinu. K poznání krajiny bylo použito historických mapových odkladů, které zachycují využívání krajiny našimi předky. Na těchto mapách je velmi dobře patrné, že půda byla rozdělena na malá políčka a les zaujímal menší celky, než je tomu dnes. Získané poznatky o HKS jsou uvedeny ve výsledkách a součástí je i návrh pro jejich zachování a následnou péči.
|
|
|
Kamenné cesty v Broumovských stěnách a jejich význam pro utváření identity krajiny a regionu
Fišer, Jan ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tůmová, Martina (oponent)
Práce se zabývá analýzou současného stavu a dědictvím starých kamenných cest v Broumovských stěnách. Tyto cesty byly budovány z nestejně velkých pískovcových bloků místního původu. Jsou specifické pro zkoumanou oblast a mají svou dlouhou historii. Cílem práce je s využitím příkladu oblasti Broumovských stěn diskutovat význam starých cest jako specifického prvku historických krajinných struktur a místního dědictví v utváření identity oblasti a jejího specifického rázu. Mezi klíčové koncepty představené v teoretické části práce tak patří regionální identita, dědictví a historické krajinné struktury. Je zde diskutován význam cest jako specifické formy dědictví a nedílné součásti kulturní krajiny. V empirické části práce jsou představeny výsledky provedené částečné inventarizace kamenných cest v Broumovských stěnách, jejíž výsledek je zachycen v přiložených mapách. Důraz při inventarizaci byl kladen na klasifikaci cest podle stupně zachování jejich původního rázu a způsobů jejich využití v přítomnosti. Práce se dále zabývá výzkumem vnímání dědictví cest a jejich dnešního využití z pohledu místních aktérů. Jsou hledány možnosti pro ochranu a budoucí rekonstrukci kamenných cest. Fyzický stav kamenných cest je dnes převážně velmi špatný. Cesty jsou sice vybranými aktéry vnímány jako součást místního...
|
|
|
Historické krajinné štruktúry Badína
Minďášová, Katarína
Diplomová práce se zabývá problematikou historických krajinných struktur. Ty jsou neoddělitelnou součástí dnešní kulturní krajiny a zároveň představují dědictví minulých generací. Jsou zachovaným pozůstatkem tradičního, trvale udržitelného hospodaření v krajině a zvyšují přírodní i kulturní diverzitu prostředí. Navzdory jejich velikému významu, historické krajinné struktury nejsou legislativně přímo chráněny. Praktická část práce je zaměřena na historické krajinné struktury v katastru obce Badín. Hlavním výstupem je kromě hodnocení vybraných historických krajinných struktur podklad pro obec -- Návrh managementu a starostlivosti o vybrané historické krajinné struktury v k. ú. obce Badín.
|
|
|
Krajinářská studie vybrané části Pardubicka
Junková, Kateřina
Diplomová práce se zabývá problematikou krajinářského rozboru a hodnocení území. Na příkladu modelového území katastru města Lázně Bohdaneč byl proveden relevantní krajinářský rozbor primární, sekundární a terciální krajinné struktury. Byly stanoveny přírodní, kulturní a estetické hodnoty území a limity ve využívání. Důležitou součástí práce bylo hodnocení krajinného rázu a identifikace a hodnocení historických krajinných struktur. Navržená opatření vychází z provedených analýz a hodnocení území. Jsou zaměřeny především na obnovu a zajištění péče o významné historické krajinné struktury, které jsou zároveň i významnými pozitivními znaky krajinného rázu. Další úrovní návrhu je zajištění ochrany přírody, zlepšení rekreační využití území, eliminace negativních znaků krajinného rázu a optimalizace využití půdy, včetně hospodářského využívání. Výstupem je návrh uspořádání území, v podobě územní studie, který může sloužit jako podklad při podrobném návrhu krajinné památkové zóny a opatřeních v ní. Dále může být důležitým podkladem pro komplexní pozemkové úpravy.
|
|
|
Analýza historických krajinných struktur
Zemánková, Lucie
Diplomová práce se zabývá tématem historických krajinných struktur, které jsou dochovaným reliktem antropických činností. Podílejí se na utváření kulturně-historické, ale i ekologické a estetické hodnoty krajiny. V literárním přehledu jsou shrnuty základní poznatky o historických krajinných strukturách se zaměřením na jejich význam a možnost ochrany. Stěžejním výstupem této práce je návrh typologie historických krajinných struktur a metodický postup na jejich hodnocení. Historické krajinné struktury byly rozděleny do 7 základních typů podle účelu jejich vzniku. Jejich hodnocení spočívá ve stanovení tzv. výsledné hodnoty, která je výslednicí sedmi parametrů -- období vzniku, dochovanost, využitelnost struktury, vliv na vizuální projev v území a na krajinnou kompozici, podíl na utváření krajinného rázu a jedinečnost struktury v regionálním měřítku. Metodika byla aplikována na dvě modelová území -- Svojanov a Hlásnice, ve kterých byly historické struktury identifikovány, popisovány a hodnoceny prostřednictvím evidenčních listů. S ohledem na dosažené výsledky lze konstatovat, že navržený metodický postup může být uplatněn při hledání kulturně-historických hodnot v území a při tvorbě krajinných plánů.
|
host ::
RSS.